Dezinformace a AI propaganda – jak umělá inteligence mění manipulaci a jak ji rozpoznat

Dezinformace (záměrně šířené nepravdivé informace) a propaganda nejsou novinkou, ale umělá inteligence zlevnila a zrychlila jejich výrobu. Přesvědčivý text lze napsat za pár vteřin, falešný obrázek či videopodvrh vytvořit za pár minut, a stovky „účtů“, které se tváří jako běžní lidé, lze řídit automaticky. Hlavní změna se netýká toho, že by AI byla „lepší lhář“, ale že lži a manipulace lze vyrábět ve velkém, přizpůsobit konkrétním skupinám a v mnoha jazycích. Zároveň se objevuje nový cíl: samotní AI chatboti, kteří mohou nevědomky opakovat propagandu, pokud se dostane do dat, ze kterých čerpají.

V článku vysvětlujeme jak AI mění dezinformační prostředí, co ukazují zprávy o ovlivňování chatbotů, jaké jsou formy (deepfake, falešné weby, boti, kopírované zpravodajství), co se děje kolem voleb, jak podvržený obsah rozpoznat, jak informace ověřovat a jak se chránit a mluvit o tom s blízkými. Čerpáme ze zprávy NewsGuard o síti Pravda a jejího zpravodajského shrnutí (WJLA), českých článků o deepfake a volbách (Novinky.cz: Deepfaky ohrožují evropské volby, CNN Prima News: do evropských voleb promluví i „naklonovaní“ politici, Newstream: dezinformace a deepfakes ve volebním roce 2024, Ekonomický deník: falešné video a volby) a z webů, které se ověřováním informací zabývají: Demagog.cz, Manipulátoři.cz a EDMO. Zdroje se z části opírají o odhady expertů a firemní analýzy; čísla berte jako ilustraci a sledujte aktuální zprávy.

Související články: Deepfake: jak poznat, Značení AI obsahu a C2PA a Rizika doporučovacích algoritmů na sociálních sítích.

Aktualizováno: listopad 2026.

Co AI mění

• Rychlost a měřítko: velké množství textů, komentářů a „zpravodajských“ webů lze vytvořit levně a v mnoha jazycích. Přeložení a přizpůsobení pro místní publikum je otázkou minut.
• Kvalita: texty bez překlepů a gramatických chyb; dřívější vodítko „špatná čeština“ už nestačí.
• Personalizace: zprávy lze přizpůsobit zájmům konkrétních skupin a využít jejich obavy.
• Multimédia: podvržené obrázky, zvuk a video; viz Deepfake: jak poznat. České zdroje uvádějí, že propaganda se přesouvá od textových příspěvků a řetězových e-mailů ke krátkým videím.
• Falešné autority: vymyšlení „odborníci“, „svědci“, falešné recenze a profily.
• Efekt „lhářovy dividendy“: protože existují věrohodné podvrhy, mohou lidé zpochybnit i pravdivé záznamy („to je určitě AI“). Důvěra v média obecně klesá.
• Co se nemění: dezinformace stále fungují na emoce, pocit sounáležitosti a nedůvěru. Technologie pouze zlevňuje výrobu.

Orientační schéma šíření dezinformace s pomocí AI – vlastní infografika

Ovlivňování chatbotů: případ sítě Pravda

Podle zprávy NewsGuard z března 2025 moskevská síť „Pravda“ cíleně zasahuje do dat, ze kterých AI chatboti čerpají, a šíří prokremelská tvrzení; nezaměřuje se tedy primárně na lidské čtenáře. NewsGuard uvádí, že v roce 2024 se do výstupů západních AI systémů dostalo přibližně 3,6 milionu článků s ruskou propagandou a že audit 10 předních nástrojů generativní AI ukázal, že opakovaly falešné narativy sítě v 33 % případů. Zpravodajské shrnutí WJLA popisuje také to, že chatboti v části případů odpověď odmítli či narativy vyvrátili, a že některé odkazovaly přímo na články propagandistů. Mechanismus se někdy označuje jako „otrávení dat“: kdo zaplaví web velkým množstvím stejných tvrzení, může ovlivnit, co modely a vyhledávání považují za běžný zdroj. Co z toho plyne:

• AI není neutrální věštec: je zrcadlem dat, z nichž čerpá, včetně manipulovaných.
• Citace neznamená pravdivost: chatbot může odkázat na web, který je součástí propagandy; viz AI vyhledávače vs. Google.
• Čísla a metodiku sledujte u zdroje: jde o analýzu soukromé firmy, kterou se doporučuje porovnat s dalšími studiemi.

Formy AI dezinformací

1. Deepfake videa a hlasy politiků a celebrit, například falešná videa s českými politiky, která podle médií lákala k podvodným investicím nebo šířila nepravdivá prohlášení; viz Novinky.cz a CNN Prima News.
2. Falešné fotografie událostí: realistické snímky „z místa“, které se nikdy nestaly.
3. Weby generované AI: desítky či stovky stránek se „zprávami“ bez redakce, často přebírající a přepisující cizí obsah.
4. Boti a falešné profily: automatizované účty vedou diskuse, „mluví“ za lidi a vytvářejí dojem většinového názoru.
5. Falešné recenze a „svědectví“.
6. Selektivní shrnutí a překlady: manipulace významu při překladu či zkrácení.
7. Satira vytržená z kontextu: AI vytvořené vtipy, které se šíří jako fakta.
8. Podvodné reklamy se známými tvářemi: dezinformace propojená s podvodem; viz Podvody s AI: phishing a vishing.
9. Zneužití „důkazů“: podvržené dokumenty, screenshoty a „uniklé“ e-maily.

Volby a veřejná debata

• Obavy odborníků: bezpečnostní experti, například v článku Novinek, označují deepfaky za významnou hrozbu pro integritu voleb, protože mohou podkopat důvěru v kandidáty a šířit falešné informace.
• Příklady: české zdroje popisují falešné video s prezidentem Petrem Pavlem či s dalšími politiky; zahraniční příklady (Slovensko, Irsko) ukazují, že podvrhy se objevují těsně před volbami, kdy je málo času na vyvrácení.
• Odhady rozsahu: některé články uvádějí, že AI manipulace se v roce 2024 vyskytla ve většině zemí s volbami; jde o odhad jednoho experta, který nelze brát jako přesnou statistiku.
• Regulace: evropská pravidla, zejména akt o umělé inteligenci a akt o digitálních službách, zavádějí povinnosti týkající se označování a řízení rizik na platformách; konkrétní povinnosti a termíny se postupně uplatňují. Komentátoři upozorňují, že tato pravidla vytvářejí rámec, ale nezastaví všechny podvrhy.
• Ochrana voliče: ověřujte zdroj, počkejte s úsudkem, hledejte potvrzení v seriózních médiích a u oficiálních kanálů kandidátů.

Jak rozpoznat podvržený obsah

Nespoléhejte na to, že podvrh poznáte „okem“ (Policie ČR upozorňuje, že dřívější nápadné nedostatky nemusí být vidět), ale všímejte si kontextu a původu:

1. Kdo to publikoval a kdy; existuje původní zdroj?
2. Potvrzují to jiná důvěryhodná média a oficiální kanály?
3. Vyvolává obsah silné emoce a nutí vás ke sdílení? To je varovný signál.
4. Vizuální nesrovnalosti (ruce, písmo, stíny, pozadí) mohou pomoci, ale nejsou důkazem; viz Deepfake: jak poznat.
5. Zpětné vyhledávání obrázku a hledání původního videa.
6. Metadata a značky původu (C2PA) mohou pomoci, ale nejsou všude a lze je odstranit; viz Značení AI obsahu a C2PA.
7. Pozor na „AI detektory“: nejsou spolehlivé a mohou chybovat v obou směrech.
8. Zkontrolujte web: kdo jej provozuje, má redakci, kontakt, historii?
9. Pozor na neobvyklé zdroje bez autora a data.
10. Zpomalte: dezinformace se šíří rychlostí; ověření zabere minuty.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Kde ověřovat

• České fact-checkingové weby: Demagog.cz ověřuje výroky politiků, Manipulátoři.cz se věnuje dezinformacím a manipulaci.
• Evropská spolupráce: EDMO (Evropská observatoř digitálních médií) sdružuje ověřovatele faktů a výzkumníky.
• Zpravodajské agentury a veřejnoprávní média pro čerstvé události.
• Oficiální zdroje: vláda, úřady, policie, banky; vždy otevřete jejich skutečný web.
• AI jako pomocník: chatbota lze využít k navržení kontrolních dotazů, ale ne jako konečného soudce; viz AI vyhledávače vs. Google.

Jak se chránit a mluvit s blízkými

• Mluvte s rodinou o tom, že videa a hlasy lze podvrhnout; zvlášť se seniory a mládeží.
• Nesdílejte bez ověření, ani „pro jistotu“.
• Diverzifikujte zdroje a nepoužívejte pouze algoritmicky doporučený obsah; viz Rizika doporučovacích algoritmů.
• Nenahrazujte zdroje AI shrnutím: shrnutí může zkreslit.
• Nahlaste dezinformaci platformě, pokud porušuje pravidla, a podvod policii.
• Děti a mládež: učte je mediální gramotnosti; viz AI chatboti a děti.
• Firmy a organizace: připravte krizový plán pro případ falešného videa či výroku jejich vedení; viz Kybernetický incident v malé firmě.
• Pamatujte na emoce: pokud vás obsah rozčílí, je to důvod ke zvýšené opatrnosti.

Dezinformace a AI v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn pro uživatele – vlastní infografika

Související články

V kategorii Bezpečnost, etika a rizika AI najdete také Rizika AI: bias a diskriminace, Etika AI a autorská práva a Bezpečné používání AI: checklist.

Shrnutí

AI zlevnila výrobu dezinformací: přesvědčivé texty, podvržená videa, falešné weby a profily vznikají rychle a ve velkém. Zpráva NewsGuard navíc uvádí, že propagandistické sítě cílí i na data, z nichž čerpají chatboti, a v testu 10 nástrojů se narativy sítě Pravda opakovaly v 33 % případů. Spoléhejte na ověření původu a nezávislých zdrojů, nikoli jen na vlastní dojem či AI detektory, využívejte fact-checkingové weby a o riziku mluvte s blízkými.

Často kladené otázky k dezinformacím a AI propagandě