Zdravotní chatboti a AI zdravotní rady – co ukazují studie, rizika, bezpečné použití a kdy k lékaři

„Zeptám se chatbotu“ je dnes u zdravotních potíží stejně přirozené jako dřív „vygooglit si to“. Chatbot odpoví souvisle, srozumitelně a sebejistě, vysvětlí výsledky krevních testů, navrhne možné příčiny bolesti či poradí, jestli stačí odpočívat. To je lákavé, zejména když je pozdě večer, ordinace jsou zavřené nebo je těžké se objednat. Právě přesvědčivost je ale hlavní riziko: odpověď zní správně, i když správná není, a laik chybu nepozná. Studie navíc ukazují, že chatboti chybují zejména tam, kde záleží na čase, tedy při třídění naléhavosti.

V článku vysvětlujeme co ukazují studie o zdravotních radách od chatbotů, proč chatboti chybují, k čemu je lze rozumně použít, jak se jich ptát bezpečně, kdy volat záchrannou službu či jít k lékaři, jak je to se zdravotními údaji a jak s chatboty pracují dobří lékaři. Čerpáme z reportáží o studiích: The Star: Health advice from AI chatbots is frequently wrong (studie publikovaná v Nature Medicine, Oxford), NewsChannel9: Asking AI health questions? Use with caution (studie v BMJ Open a JAMA Network Open) a dalších zpráv, a ze stránek Ministerstva zdravotnictví ČR, SÚKL a Zdravotnické záchranné služby. Většina údajů pochází z amerických médií a týká se konkrétních verzí modelů, které se mění; původní studie si ověřte u časopisů. Text není lékařskou radou a nenahrazuje vyšetření.

Související články: AI v medicíně: diagnostika z obrazu, AI ve zdravotnictví: možnosti a rizika a Proč AI halucinuje.

Aktualizováno: listopad 2026.

Co ukazují studie

• Oxfordská randomizovaná studie (Nature Medicine, podle zprávy The Star): více než 1 200 britských účastníků bez lékařského vzdělání řešilo zdravotní scénáře buď s chatbotem (například ChatGPT a Llama), nebo běžným vyhledáváním. Správný postup zvolili méně než v polovině případů, správnou diagnózu zhruba ve 34 % a nebyli na tom lépe než kontrolní skupina. Když výzkumníci zadali celý scénář přímo chatbotu, ten diagnostikoval správně ve 94 % případů; problém byl v tom, že lidé neuměli chatbotu popsat situaci a nerozpoznali naléhavost. Autoři uvedli, že žádný model není připraven na nasazení v přímé péči o pacienty; chatboti občas uvedli nepravdivé informace a odpověď se výrazně měnila podle drobných změn v dotazu. Omezení: fiktivní scénáře a starší verze modelů; OpenAI uvedla, že novější modely jsou výrazně lepší.
• BMJ Open (Nick Tiller a kol., podle NewsChannel9): pět chatbotů (Gemini, DeepSeek, Meta AI, ChatGPT, Grok) bylo testováno na otázky o rakovině, očkování, kmenových buňkách, výživě a sportovním výkonu; téměř polovina odpovědí (49,6 %) byla problematická, přibližně pětina velmi problematická.
• JAMA Network Open: test 21 běžně dostupných modelů na 29 standardizovaných klinických případech; chybovost u diferenciální diagnostiky (sestavení seznamu možných diagnóz) byla často vyšší než 80 %, lépe si modely vedly v dalších krocích.
• Další zprávy popisují testy specializovaného zdravotního režimu ChatGPT na urgentní stavy a nekonzistentní reakce na rizikové situace; podle sekundárních zdrojů model u části akutních scénářů podcenil naléhavost. Výsledky firma zpochybnila a původní studii je nutné ověřit; berte je jako varování, ne jako konečnou statistiku.
• Společný závěr: chatboti nejsou spolehlivým samostatným zdrojem lékařských rad; experti doporučují ukázat výstupy lékaři a neopírat se o ně jako o jediný zdroj.

Orientační postup bezpečného využití chatbotu při zdravotním dotazu – vlastní infografika

Proč chatboti chybují

• Neznají vás: nevidí vás, neslyší, nezměří tlak a nezná celou anamnézu, léky, alergie ani rodinnou zátěž.
• Výstup závisí na formulaci: autoři oxfordské studie upozorňují, že „velmi malá slova dělají velké rozdíly“; jiná formulace vede k jiné radě.
• Nekladou doplňující otázky (nebo jen málo) jako lékař; novější modely se v tom zlepšují.
• Halucinace a sebejistý tón: chatbot může vymyslet fakta, léky, dávky a studie; viz Proč AI halucinuje.
• Slabé třídění naléhavosti: rozpoznat, co je akutní, je těžší než sestavit seznam diagnóz.
• Učí se hlavně z textů: podle expertů citovaných ve zprávách se modely učí z odborné literatury a mají méně zkušeností s klinickým rozhodováním.
• Zdravotní dezinformace: modely mohou přejímat mýty a nepřesné rady; viz Dezinformace a AI propaganda.
• Zastaralost: lékařské postupy a doporučení se mění.
• Zdroje: podle studie BMJ Open chatboti často neuvedli úplný a přesný seznam zdrojů (podle shrnutí v médiích).
• Čeština a místní systém: kvalita u českých názvů léků, vyšetření a postupů je nižší; zdravotní systém má jiná pravidla než v USA; viz AI chatboti a čeština.

K čemu chatboty rozumně použít

• Vysvětlení pojmů z lékařské zprávy či výsledků (s ověřením u lékaře): co znamená zkratka, k čemu slouží vyšetření.
• Příprava na návštěvu: sepsání příznaků v čase, seznamu léků a otázek, které chcete lékaři položit.
• Obecné informace o zdravém životním stylu, spánku či pohybu (s ohledem na zdroje).
• Orientace v systému: jak se objednat, jaké dokumenty vzít; ověřte u zdravotnického zařízení.
• Překlad a shrnutí lékařské zprávy v cizím jazyce (kontrola lékařem).
• Podpůrné nástroje (připomínky léků, deníky) – dávejte pozor na soukromí.
• Duševní pohoda: někteří lidé používají chatbot k pojmenování pocitů, ale není to terapie; při krizi vyhledejte pomoc; viz AI chatboti a děti pro doporučení.

Rozumné pravidlo: chatbot pomůže porozumět, lékař rozhoduje.

Jak se chatbotu ptát

1. Neptejte se „Co mi je?“, ale „Jaké otázky by mi mohl lékař položit při bolesti hlavy tohoto typu?“.
2. Uveďte věk, pohlaví, léky a trvání (bez jména a osobních identifikátorů) a popište příznaky konkrétně.
3. Žádejte upozornění na varovné příznaky a doporučení, kdy vyhledat pomoc; poté to ověřte u zdroje.
4. Žádejte zdroje a zkontrolujte je u důvěryhodných institucí.
5. Zeptejte se, co si chatbot není jistý.
6. Neměňte léky ani dávky podle chatbotu; vždy se poraďte s lékařem či lékárníkem.
7. Porovnejte odpovědi z více zdrojů; stejný dotaz s drobnou změnou může dát jiný výsledek.
8. Výstup ukažte lékaři; experti to doporučují.
9. U dětí, těhotných a chronicky nemocných je opatrnost ještě důležitější.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Zdravotní údaje a soukromí

• Zdravotní údaje jsou citlivé: kategorie osobních údajů s vyšší ochranou; viz AI a ochrana osobních údajů (GDPR).
• Co do chatbotu nevkládat: jména, rodná čísla, čísla pojištěnce, fotografie dokumentů a lékařských zpráv s identifikátory.
• Nahrávání výsledků a zpráv: pokud to děláte, anonymizujte; zkontrolujte, zda služba ukládá historii a zda se data používají k trénování; viz AI chatboti a soukromí dat a Únik dat do AI chatbotů.
• Zdravotní režimy a propojení se zdravotními daty: pokud služba nabízí propojení s dokumenty či aplikacemi, zjistěte, co přesně sdílíte a jak se k tomu vztahují podmínky.
• Falešné zdravotní aplikace: „AI doktor zdarma“ mohou sbírat data či prodávat nepodložené produkty; viz Falešné AI aplikace a rozšíření.
• Zaměstnavatel a pojišťovna: zdravotní údaje v neověřených službách mohou mít dopady; chraňte je.

Léky, doplňky a „zázračné“ rady

• Dávkování a interakce: chatbot může chybovat; ověřte v příbalovém letáku, u lékárníka a v informacích SÚKL.
• Doplňky stravy a „přírodní léčba“: pozor na reklamu a nepodložená tvrzení; AI může opakovat marketingové texty.
• Nelegální či podvodné nabídky: nákup léků z neověřených zdrojů a AI generovaná „doporučení“ jsou riziko; viz Podvody s AI: phishing a vishing.
• Alternativa: ptejte se lékárníka, který je dostupný a odpovědný.
• Očkování, rakovina, výživa: tato témata byla ve studiích zdrojem problematických odpovědí; hledejte oficiální informace institucí.
• Sportovní výkon a diety: extrémní rady mohou škodit.

Duševní zdraví

• Chatbot není terapeut: může pomoci s vyjádřením pocitů, ale neumí odborně posoudit riziko.
• Krizové situace: při myšlenkách na sebepoškození či sebevraždu vyhledejte odbornou pomoc; v ČR lze volat tísňovou linku 112, u dětí a mladých Linku bezpečí 116 111, pro dospělé existují krizové linky (například Linka první psychické pomoci 116 123).
• Emoční závislost: AI „společníci“ mohou vyvolat závislost; viz AI chatboti a děti.
• Studie upozorňují na nekonzistentní reakce některých chatbotů na rizikové situace; nespoléhejte na ně.

Zdravotní chatboti v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn pro uživatele – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v oborech najdete také AI v pojišťovnictví a stanovení sazeb, AI v právu: analýza a návrh smluv a AI pro osobní finance a rozpočet.

Shrnutí

Zdravotní chatboti vysvětlí pojmy a pomohou připravit se k lékaři, ale podle studií (Oxford v Nature Medicine, BMJ Open, JAMA Network Open) často chybují, zejména při diagnostice a třídění naléhavosti, a podávají odpovědi sebejistě. Lidé s chatbotem v oxfordské studii nebyli na tom lépe než s běžným vyhledáváním. Při varovných příznacích volejte 155 či 112, léky a dávky neměňte podle chatbotu, výstup ukažte lékaři a nevkládejte citlivé zdravotní údaje.

Často kladené otázky ke zdravotním chatbotům