AI v médiích a žurnalistice – pravidla redakcí, označování AI obsahu, důvěra čtenářů a rizika

Média patří mezi obory, kde AI mění práci rychle a viditelně: přepisuje rozhovory, překládá, navrhuje titulky, shrnuje dlouhé dokumenty, hlídá komentáře, personalizuje obsah a v některých redakcích pomáhá i s psaním zpráv. Zároveň jsou média institucí důvěry: čtenář se na ně spoléhá, že informace jsou ověřené a odpovědně podané. Chyba AI, vymyšlená citace nebo falešný obrázek tuto důvěru okamžitě narušují. Redakce se proto snaží najít rovnováhu: využít úspory a nové možnosti, ale udržet lidskou odpovědnost, ověřování a transparentnost.

V článku vysvětlujeme kde média AI používají, jaká pravidla si dávají (například AP, Český rozhlas), jak je to s označováním AI obsahu, co si o AI ve zpravodajství myslí čtenáři (Češi i svět), jaká jsou rizika (chyby, dezinformace, autorská práva, závislost na platformách) a jak jako čtenář poznat a ověřit zpravodajství. Čerpáme z přehledů MediaGuru: Využití AI ve zpravodajství vnímá 45 % Čechů negativně, MediaGuru: Český rozhlas zavádí nová pravidla pro AI, MediaGuru: Agentura AP zveřejnila pravidla práce s AI, MediaGuru: Média mají AI využít, ne jí podléhat, MediaGuru: Polovina Čechů nepozná, že novinářský text vytvořila AI, zprávy Reuters Institute: Digital News Report 2025, Etického kodexu sportovního novináře pro AI a Seznam Zpráv: Na novináře číhá lákavá past. Průzkumy jsou z různých let a metodik, proto výsledky berte jako ilustrace.

Související články: Dezinformace a AI propaganda, Deepfake: jak poznat a Značení AI obsahu a C2PA.

Aktualizováno: listopad 2026.

Kde média AI používají

• Přepis a překlad: převod rozhovorů a nahrávek na text, překlad zahraničních zdrojů; viz AI přepis řeči na text.
• Rešerše a třídění dat: shrnutí dokumentů, analýza velkých souborů dat, hledání vzorců; vždy s ověřením.
• Titulky, perexy, shrnutí a SEO: návrhy, které redaktor upraví.
• Rutinní zpravodajství: automaticky generované zprávy ze strukturovaných dat (počasí, sportovní výsledky, burzovní zprávy).
• Titulky a dabing: automatické titulky a překlady videí; viz AI dabing a titulky videa.
• Hlasové čtení článků: syntetický hlas; viz AI text na řeč (TTS).
• Moderace diskusí: filtrování nevhodných komentářů.
• Personalizace a doporučování: AI vybírá čtenáři obsah.
• Ověřování a fact-checking: pomocné nástroje pro zpětné hledání obrázků, rozpoznání manipulací.
• Obchodní a produktové funkce: chatboti nad archivem, shrnutí pro čtenáře.
• Sportovní a regionální zpravodajství: podpora tvorby obsahu; sportovní novináři mají vlastní etický kodex pro využívání AI (podle KSN musí být AI používána odpovědně).

Zásada většiny redakcí: AI jako pomocník, rozhodnutí a odpovědnost má člověk.

Orientační schéma práce redakce s AI při přípravě zprávy – vlastní infografika

Pravidla redakcí

• AP (Associated Press): podle MediaGuru mají novináři brát výstupy AI jako neověřené informace, výstup jazykového modelu nesmí být publikován bez ověření; ChatGPT lze využít ke konzultaci či inspiraci, ne jako zdroj faktů; do chatu se nesmějí zadávat citlivé a důvěrné informace; redaktor by se měl vyhýbat zdrojům tvořeným převážně AI obsahem; zakázáno je upravovat fotografie, audio a video pomocí AI a používat obrázky zcela vytvořené AI (výjimkou je situace, kdy je samotný obrázek námětem zpravodajské události).
• Český rozhlas: podle MediaGuru (únor 2024) AI slouží ke zlepšování služeb a zvyšování efektivity; systematické využívání AI musí projít povinným hodnocením rizik a schvalováním; používání generovaných obrázků v žurnalistice vyžaduje zvláštní redakční schválení a obrázky mají být ilustrativní, ne fotorealistické; obsah vytvořený AI musí být jasně označen (u syntetické řeči se uvádí, že jde o AI, a AI obrázky se označují piktogramem); hlasy zemřelých lze použít jen pro jejich vlastní texty a digitální hlasové otisky vyžadují výslovný souhlas; uživatelé nesou osobní odpovědnost za výstupy AI a zaměstnanci mají být školeni.
• Další zkušenosti: podle zpráv (MediaGuru) evropská veřejnoprávní média, včetně BBC, Českého rozhlasu a Radio France, zdůrazňují, že AI mají využít, ne jí podlehnout; Česká televize podle zpráv z odborných konferencí řeší zejména autorská práva.
• Profesní kodexy: například etický kodex sportovního novináře pro AI; podobné zásady přijímají i další redakce.
• Společné principy: lidská odpovědnost, ověřování, ochrana zdrojů a dat, transparentnost vůči publiku, ochrana autorských práv a zákaz klamání obrazem či hlasem.

Co si o AI ve zpravodajství myslí čtenáři

• Češi (2025): podle výzkumu Fakulty sociálních věd UK a agentury Ipsos (1262 respondentů starších 18 let; MediaGuru) vnímá využití AI ve zpravodajství negativně 45 % lidí, příznivěji mladší ročníky; 79 % míní, že by čtenáři měli být informováni, pokud zprávu napsala AI bez zásahu novináře; a kdyby si mohli vybírat, 73 % by dalo přednost zpravodajství od lidského novináře.
• Starší průzkum: podle MediaGuru (2023) se ukázalo, že přibližně polovina lidí neodliší, zda text napsal člověk či AI; viz též Jak manuálně poznat AI generovaný text.
• Svět: podle Digital News Report 2025 (Reuters Institute) zůstávají publika ve většině zemí vůči AI ve zpravodajství skeptická a očekávají, že AI zlevní tvorbu zpráv, ale sníží jejich důvěryhodnost; míra pohodlí s AI generovanými zprávami se mezi zeměmi výrazně liší (shrnutí uvádějí rozpětí od desítek procent v některých zemích po nízká procenta ve Velké Británii); asi 7 % lidí používá AI chatboty pro zprávy týdně (u mladších výrazně více); globální důvěra ve zprávy se drží kolem 40 %. Přesná čísla ověřte v samotné zprávě.
• Důvěra v tradiční značky: uživatelé zajímající se o AI funkce podle zprávy stále preferují etablované mediální značky.
• Poučení: čtenáři chtějí transparentnost a lidský dohled.

Rizika

1. Chyby a halucinace: vymyšlené citace, jména, čísla; viz Proč AI halucinuje. Redakce, která publikuje neověřený text AI, riskuje poškození důvěry (podle Seznam Zpráv je lákavou pastí nekritické přebírání výstupů AI; článek uvádí například případ, kdy chatbot novináři doporučil neexistující sportovní hrdinku, a upozorňuje na „homogenizaci“ textů a na to, že novinář riskuje důvěru čtenářů).
2. Dezinformace a manipulace: AI usnadňuje tvorbu falešných zpráv, webů a videí; viz Dezinformace a AI propaganda a Deepfake: jak poznat.
3. Autorská práva: modely se učily na novinářských textech; spory médií s technologickými firmami; viz Etika AI a autorská práva.
4. Pokles návštěvnosti: AI shrnutí a chatboti mohou odvádět čtenáře od zdroje; viz AI vyhledávače vs. Google.
5. Zkreslení a zaujatost: modely mohou reprodukovat stereotypy; viz Rizika AI: bias a diskriminace.
6. Ochrana zdrojů a dat: vkládání důvěrných informací do veřejných nástrojů ohrožuje zdroje; viz Únik dat do AI chatbotů.
7. Ztráta dovedností a pracovních míst: zdroje uvádějí, že nasazování AI vedlo i k propouštění v některých institucích; novináři se obávají o profesi.
8. Neprůhlednost: čtenář často neví, kde AI zasáhla.
9. Obsahové farmy: weby generující obsah masově bez kontroly kvality; viz AI vyhledávače vs. Google.
10. Odpovědnost: za publikovanou chybu odpovídá vydavatel a redaktor; viz Kdo nese odpovědnost za chyby AI.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Pro novináře a redakce

1. Pravidla předem: zaveďte interní politiku (co smí AI dělat, co ne, kdo schvaluje); inspirujte se kodexy AP a Českého rozhlasu.
2. Ověřování: výstupy AI berte jako neověřené; každý fakt ověřte v původním zdroji.
3. Transparentnost: označujte významné použití AI, zejména syntetický hlas, obrázky a automaticky generované texty.
4. Ochrana zdrojů: nezadávejte důvěrné informace do veřejných nástrojů; používejte schválené řešení.
5. Obrazová a zvuková média: pravidla pro úpravu a generování (AP je výrazně omezuje); viz Značení AI obsahu a C2PA.
6. Autorská práva a licence: respektujte práva autorů a podmínky nástrojů.
7. Školení: ukažte novinářům silné a slabé stránky nástrojů.
8. Chyby a opravy: jasná cesta k opravám a omluvám.
9. Zapojte čtenáře: vysvětlete, jak AI využíváte.
10. Pozor na rychlost: tlak na klikání nesmí vést k publikaci neověřeného obsahu.

Jak poznat kvalitní zpravodajství

• Autor, redakce a kontakty: seriózní médium uvádí, kdo za obsahem stojí.
• Zdroje a citace: odkazy na původní dokumenty, jména expertů.
• Označení AI a oprava chyb: transparentnost je dobrý signál.
• Souhlasí s dalšími zdroji? Porovnejte více médií; ověřujte na fact-checkingových webech; viz Dezinformace a AI propaganda.
• Obrázky a videa: původ, datum, kontext; zpětné vyhledávání.
• AI shrnutí a chatboti: berte je jako rozcestník a čtěte původní článek.
• Pozor na webové „zpravodajství“ bez redakce: často automaticky generované.
• Studenti a učitelé: využijte příklad k mediální výchově; viz AI pro učitele.

AI v médiích v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn pro čtenáře a redakce – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v oborech najdete také AI ve sportu, AI v právu: analýza a návrh smluv a AI ve vědě a výzkumu.

Shrnutí

Média využívají AI pro přepisy, překlady, rešerše, titulky a personalizaci, ale redakce jako AP a Český rozhlas stanovují, že výstupy AI jsou neověřené informace, použití je nutné schvalovat a označovat a odpovědnost nese člověk. Podle výzkumu 45 % Čechů vnímá AI ve zpravodajství negativně a 79 % chce být informováno o textech napsaných AI. Čtenáři by měli hledat označení AI, ověřovat tvrzení ve více zdrojích a nespoléhat jen na AI shrnutí.

Často kladené otázky k AI v médiích