Otevřená data soudních rozhodnutí, pseudonymizace a profilování soudců (studie CEPEJ)

Soudní rozhodnutí jsou veřejná, ale co když se z nich stane databáze, kterou lze strojově zpracovat? Pak z ní lze řadit případy, hledat vzorce, a dokonce profilovat jednotlivé soudce. Studie CEPEJ (Evropská komise pro efektivitu justice při Radě Evropy), která je součástí etické charty o AI v justici z roku 2018, věnuje otevřeným datům soudních rozhodnutí samostatnou kapitolu. Tento článek ji shrnuje: jak chránit strany a svědky, proč pseudonymizace nestačí, jak je to s jmény soudců a co je forum shopping. Nejde o právní poradenství.

Zdroj: European Ethical Charter on the use of AI in judicial systems and their environment (CEPEJ, Rada Evropy, PDF, 2019), příloha I, kapitola 2. Dokument pochází z roku 2018; pravidla jednotlivých států a EU se od té doby vyvíjela, takže se řiďte aktuálními předpisy. Související: Etika AI v soudnictví – pět zásad a Které použití AI v justici podporovat.

Aktualizováno: listopad 2026.

Co jsou otevřená data soudních rozhodnutí

Studie rozlišuje otevřená data od obecné publicity. Otevřená data znamenají šíření „surových“ dat v podobě rozsáhlé počítačové databáze, jejímž cílem je umožnit automatizované zpracování judikatury za nízký licenční poplatek. Taková databáze je neprůhledná a pro občany přímo nesrozumitelná. Otevřená data se podle studie nemají zaměňovat se samotným „prediktivním“ využitím a zpracováním pomocí AI, které s politikou otevřených dat souvisí jen nepřímo. Mohou ale poskytovat surovinu pro vyhledávače a analýzu trendů.

Postup zveřejňování soudních rozhodnutí s ochranou soukromí – vlastní infografika

Jména stran a svědků

Aby se v digitálním věku dosáhlo spravedlivé rovnováhy mezi potřebou zveřejňovat soudní rozhodnutí a respektem k základním právům stran a svědků, nemají se podle studie jejich jména a adresy objevovat v publikovaných rozhodnutích, zvláště vzhledem k riziku zneužití a opětovného využití informací a k citlivosti údajů v rozhodnutích. K systematickému skrývání lze použít automatizované postupy. Studie uvádí, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Zelené knihy Evropské komise hrozí, že se databáze judikatury změní v evidenci informací o jednotlivcích, pokud se v nich vyhledává podle osoby, nikoli podle právních otázek.

Pseudonymizace není anonymizace

Studie upozorňuje, že lze skrýt i další identifikační údaje: telefonní čísla, e-mailové adresy, data narození, křestní jména dětí, vzácná jména, přezdívky a názvy míst. Z hlediska ochrany osobních údajů ale jde jen o pseudonymizaci, nikoli o úplnou anonymizaci. Objem a rozmanitost informací v rozhodnutích spojená s rostoucí snadností křížového propojování s jinými databázemi podle studie znemožňuje v praxi zaručit, že dotčenou osobu nelze zpětně identifikovat. Bez takové záruky nelze data označit za anonymní a podléhají pravidlům ochrany osobních údajů.

Zvlášť citlivé údaje

Zvláštní pozornost vyžadují údaje podle článku 6 Úmluvy č. 108 Rady Evropy: rasový či etnický původ, politické názory, členství v odborech, náboženské či jiné přesvědčení, tělesné či duševní zdraví nebo sexuální život. Soudní rozhodnutí mohou obsahovat i další citlivé údaje, zejména trestní řízení a odsouzení v trestních věcech. Hromadné šíření takových údajů by podle studie představovalo vážná rizika diskriminace, profilování a porušení lidské důstojnosti.

Jména profesionálů, zejména soudců

Studie se podrobně zabývá otázkou, zda mají být v otevřených datech uváděna i jména soudců a dalších profesionálů:

• Argumenty pro znalost soudce. Právníci často tvrdí, že znát soudce je téměř stejně důležité jako znát právo, a pokoušeli se porovnávat senáty empiricky. Nástroje strojového učení mohou tuto praxi urychlit a zdokonalit.
• Riziko nerovnosti. Drahé analytické nástroje mohou prohloubit nerovnost zbraní mezi kancelářemi, které je používají, a těmi, které je používat nemohou.
• Forum shopping. Profilování soudců křížovým propojením veřejných a soukromých dat by mohlo soukromým společnostem a jejich právníkům umožnit aktivnější výběr soudu, který zřejmě přiznává nejvyšší odškodnění. Studie uvádí, že tuto taktiku už dlouho pozorovali například ve Spojených státech a ve Francii u sporů o tiskové delikty a ochranu soukromí.
• Zneužití proti soudcům. Křížové propojování osobních údajů soudců s jinými zdroji (sociální sítě, komerční weby) by mohlo sloužit k pokusům o destabilizaci a hledání domnělé politické či náboženské zaujatosti.

Studie zdůrazňuje, že uvádění jmen soudců v rozhodnutích (povinné kvůli čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy, aby byla zaručena nestrannost a řádné obsazení soudu) je něco jiného než zveřejnění jmen v otevřených datech. Odpověď na otázku, zda jména profesionálů v otevřených datech zveřejňovat, proto nesouvisí s povinností jména uvádět v rozhodnutích. Jde o sladění protichůdných požadavků: umožnit občanům soudce znát a hodnotit na straně jedné a chránit soukromí profesionálů na straně druhé. Situace se podle studie liší podle země (například ve Švýcarsku, kde jsou soudci voleni, je zveřejnění zárukou transparentnosti) i podle úrovně soudu. Evropský soud pro lidská práva například umožňuje vyhledávat rozsudky podle jmen členů senátu, ale nedovoluje počítání statistik týkajících se konkrétního soudce.

Soudce a jeho rozhodování

Z kapitoly o „prediktivní“ justici plyne další argument: kvantifikace činnosti soudce odhalí podle studie méně o jeho zaujatosti než o vnějších faktorech, které ovlivňují rozhodování, například o odlišnostech oblastí. U kolegiálních rozhodnutí, kde není možný odlišný názor, je profilování jednotlivých členů zbytečné. Viz Které použití AI v justici podporovat.

Co z toho plyne v praxi

Následující body jsou úvahy autora článku:

1. Zveřejňování rozhodnutí je třeba plánovat s ochranou soukromí od začátku. Skrytí jmen nestačí.
2. Počítat s možností zpětné identifikace. Pokud ji nelze vyloučit, jde o osobní údaje.
3. Rozlišovat publicitu rozsudku a otevřená data. Jedno nenahrazuje druhé.
4. Chránit soudce před zneužitím údajů, ale zachovat transparentnost soudnictví.
5. Hlídat rovný přístup. Nástroje pro analýzu nemají vést k nerovnosti zbraní.
6. Informovat veřejnost srozumitelně, ne jen formou surových databází.

Kde najít další informace

Definice pseudonymizace, anonymizace a profilování z pohledu evropského práva ochrany osobních údajů najdete v textu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), výklad v českém prostředí nabízí Úřad pro ochranu osobních údajů. Judikaturu Evropského soudu pro lidská práva k právu na spravedlivý proces najdete na webu ECHR, informace o českém soudnictví na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Evropský rámec pro AI popisuje Evropská komise.

Proč je to důležité i mimo justici

Problém, který studie popisuje, se netýká jen soudů. Kdykoli se zveřejní velká databáze o lidech, i s odstraněnými jmény, hrozí, že ji někdo propojí s jinými zdroji a lidi znovu identifikuje. Stejné riziko mají zdravotnická data, data z veřejných registrů, výzkumné datové sady či záznamy z kamer. Poučení ze studie je obecné: skrytí jména neznamená anonymitu, a pokud nelze zpětnou identifikaci vyloučit, je třeba data považovat za osobní a chránit je. Čím bohatší a podrobnější jsou údaje, tím snazší je propojení. Proto je při zveřejňování nutné před rozhodnutím posoudit riziko, zvážit, zda je nezbytné zveřejnit všechno, a případně nabídnout přístup jen ověřeným výzkumníkům za jasných podmínek.

Praktický příklad (smyšlený)

Ministerstvo spravedlnosti jedné země zvažuje zveřejnit všechna rozhodnutí jako otevřená data. Odborníci upozorní, že skrytí jmen a adres nezaručuje anonymitu, protože kombinace místa, data a popisu událostí umožňuje zpětnou identifikaci. Zavede se postup posouzení rizika před zveřejněním, omezí se zveřejnění citlivých věcí a rozhodne se, že jména soudců zůstanou v rozhodnutích, ale statistiky podle jmen nebudou umožněny. Příklad je smyšlený.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Otevřená data soudů v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v oborech najdete také AI v právu – analýza a návrh smluv.

Shrnutí

Podle studie CEPEJ mají být v publikovaných rozhodnutích skryta jména a adresy stran a svědků, ale pseudonymizace není anonymizace: kvůli objemu dat a možnosti křížového propojení nelze zaručit, že osobu nelze zpětně identifikovat, proto data podléhají ochraně osobních údajů. Jména soudců v rozhodnutích jsou něco jiného než v otevřených datech; hrozí profilování, forum shopping a nerovnost zbraní i zneužití proti soudcům. Je třeba vyvažovat transparentnost a soukromí. Nejde o právní poradenství.

Často kladené otázky k otevřeným datům soudů