Autonomní lodě a MASS Code IMO – pravidla, odpovědnost kapitána a plán do roku 2032

Plavidla bez posádky, nebo s menší posádkou, která plují podle systémů AI či jsou ovládána z břehu, už nejsou jen vizí. V květnu 2026 přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO) první mezinárodní kód pro takové lodě: Mezinárodní kodex bezpečnosti pro námořní autonomní povrchové lodě (MASS Code). Tento článek shrnuje, co kód říká, jak funguje, kdo za loď odpovídá a jaké jsou další kroky. Vychází z oficiálních často kladených otázek IMO. Nejde o odborné ani právní poradenství.

Zdroj: IMO – FAQ Autonomous shipping (stav k 14. 11. 2026). Dokumenty IMO se aktualizují; ověřte aktuální verzi. Související: AI v letecké dopravě a Samojízdící auta a úrovně autonomie.

Aktualizováno: listopad 2026.

Co je MASS

Maritime Autonomous Surface Ship (MASS) je podle IMO loď, která v různé míře dokáže pracovat nezávisle na lidské interakci. Za MASS se loď považuje, jen pokud autonomní či dálkové technologie nahrazují nebo podporují funkce, které běžně vykonává posádka na palubě. Aby loď byla MASS, musí úspěšně projít schvalovacím procesem a mít platný bezpečnostní certifikát MASS. IMO upozorňuje, že pouhá pokročilá automatizace loď MASS neudělá a že takové lodě nemají žádné výhody oproti konvenčním plavidlům. Doporučuje funkční přístup: posoudit, které funkce se provádějí dálkově, autonomním systémem, nebo konvenčně posádkou, a to při plném souladu s úmluvou SOLAS a dalšími předpisy.

Postup, jak se loď stane autonomní podle MASS Code – vlastní infografika

Proč jsou potřeba zvláštní pravidla

Autonomní systémy a funkce přinášejí jiná provozní rizika a často vyžadují alternativní přístup. Podle IMO nemusí MASS splňovat všechny požadavky platné pro běžné lodě. Mnohé z nich vycházejí z úmluvy SOLAS a dalších nástrojů, které předpokládají fyzickou přítomnost posádky na palubě, včetně činností vyžadujících ruční obsluhu. Nutné je také upravit role a odpovědnosti kapitána, dálkových operátorů a posádky podle míry autonomie lodi.

Co je MASS Code

MASS Code je nezávazný (non-mandatory) kodex, přijatý rezolucí MSC.595(111) v květnu 2026 Výborem pro námořní bezpečnost (MSC) a účinný od 1. července 2026. Podporuje bezpečné začlenění dálkově ovládaných či autonomních komerčních lodí do námořní dopravy. Stanoví komplexní, cílově orientovaný (goal-based) rámec, který má zajistit, aby byly takové lodě navrženy, postaveny, provozovány a certifikovány na úrovni bezpečnosti a ochrany životního prostředí rovnocenné konvenčním lodím. Kód vyžaduje popis různých režimů provozu, pro které je loď navržena. Vztahuje se na nákladní lodě podle kapitoly I úmluvy SOLAS (obecně nad 500 BRT na mezinárodních plavbách); státům se doporučuje používat jej, pokud je to možné, i u menších lodí. Vzhledem k nezávaznosti jde o doporučení pro státy, která se mohou rozhodnout kód uplatnit.

Klíčové principy

Podle IMO kód:

• poskytuje dobrovolné vodítko pro bezpečný návrh, provoz a certifikaci,
• doplňuje existující námořní předpisy, je technologicky neutrální a zaměřuje se na bezpečnostní cíle,
• je navržen tak, aby usnadnil budoucí přechod na závazný nástroj,
• zavádí koncepty založené na posouzení rizik: provozovatelé musí identifikovat možná rizika a prokázat, jak je budou řídit po celou dobu provozu,
• definuje, jak loď poplave, za jakých podmínek může bezpečně plout (včetně omezení: rychlost větru, stav moře, viditelnost, hloubka vody, nepříznivé počasí, den a noc) a jaké kroky podnikne, pokud se podmínky ocitnou mimo limity.

Lidský dohled: kapitán a centra na pevnině

IMO zdůrazňuje, že kapitán nese celkovou odpovědnost za loď po celou dobu, a to i když není na palubě. Zahrnuje to využití dálkových operačních center (Remote Operations Centres, ROC), kde vyškolení pracovníci mohou sledovat nebo ovládat funkce lodi z pevniny. ROC mají být posuzována, certifikována a provozována v rámci robustního systému řízení bezpečnosti (SMS). Rámec tak podporuje bezpečné a odpovědné používání autonomních a dálkově ovládaných lodí, a zároveň inovace. Jde o zajímavý protějšek k silničním pravidlům, kde se řeší „řidič na dálku“; viz Odpovědnost za škodu autonomních vozidel.

Jak kód vznikal

IMO uvádí, že přijetí kódu v roce 2026 je vyvrcholením téměř desetiletí mnohostranných jednání, právní práce a zkoušek na vodě. Zkoušky probíhaly podle prozatímních směrnic schválených výborem MSC 110 v červnu 2019 (MSC.1-Circ.1604). V roce 2021 IMO dokončila regulatorní průzkum (Regulatory Scoping Exercise), který ukázal mezery v existujícím rámci a byl základem pro kód. Výbory MSC, FAL (usnadnění) a LEG (právní) zřídily společnou pracovní skupinu pro MASS. Kód má cílově orientovanou strukturu: cíle, funkční požadavky a očekávané výkony (část III).

Další kroky: cesta k závaznému kódu

Podle plánu schváleného výborem MSC 111:

• prosinec 2026 (MSC 112): vytvoření rámce pro fázi získávání zkušeností (Experience-Building Phase, EBP) nezávazného kódu,
• 2028: příprava závazného MASS Code na základě nezávazného kódu a výsledků EBP; zvažuje se nová kapitola SOLAS,
• do 1. července 2030: očekávané přijetí prvního závazného MASS Code, s účinností od 1. ledna 2032.

Souběžně pracují i další výbory: Výbor pro usnadnění (FAL) na rozhraní loď–přístav, Právní výbor (LEG) na posouzení dopadů na smlouvy a Výbor pro ochranu mořského prostředí (MEPC) na analýze mezer ve svých nástrojích.

Nahradí autonomní lodě konvenční?

IMO uvádí, že v současnosti neexistují komerčně provozované, mezinárodně obchodující nákladní lodě podle SOLAS, které by plavaly autonomně nebo dálkově ovládané. Úspěšné zkoušky ale ukázaly, že provoz větších dálkově ovládaných a autonomních lodí je proveditelný a že mohou v blízké budoucnosti vstoupit do komerčního provozu. Lze očekávat, že MASS a konvenční lodě budou pracovat vedle sebe. Pro globální zavedení je třeba překonat regulační, technické a provozní překážky, a MASS se bude zřejmě vyvíjet postupně: nejprve jen některé funkce budou dálkové či autonomní a posádka zůstane na palubě.

Co z toho plyne

Následující body jsou úvahy autora článku:

1. Autonomie bez odpovědnosti neexistuje. I u lodí zůstává odpovědný kapitán a certifikované řídicí centrum.
2. Podmínky provozu jsou klíčové. Loď musí vědět, kdy je mimo limity, a umět bezpečně reagovat.
3. Postupnost. Nejdřív částečná automatizace s posádkou, později pokročilejší stupně.
4. Mezinárodní koordinace. Přístavy, právo i ochrana životního prostředí vyžadují společný rámec.
5. Poučení pro silnice. Podobné otázky (dálkový dohled, certifikace, odpovědný subjekt) se řeší i u vozidel.

Kde najít další informace

Oficiální stránku IMO věnovanou autonomním lodím najdete na webu Mezinárodní námořní organizace. Bezpečnost námořní dopravy v Evropě sleduje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), za dopravní politiku v ČR odpovídá Ministerstvo dopravy. K obecnému řízení rizik AI lze využít NIST AI Risk Management Framework a k přehledu evropských pravidel Evropskou komisi. Dokumenty IMO se mění, proto vždy ověřte aktuální verzi.

Co autonomní lodě znamenají pro přístavy a pro lidi

Nejde jen o technologii lodí. Přístavy, lodivoda, celní a hraniční orgány i pojišťovny budou muset upravit postupy: kdo komunikuje s lodí, jejíž kapitán sedí na pevnině? Jak se ověřuje identita a oprávnění dálkového operátora? Kdo odpovídá za škodu v přístavu? Právě proto IMO zapojuje do práce několik výborů a pořádá semináře pro přístavy a veřejné orgány. Pro posádky se mění požadavky na dovednosti: místo ruční obsluhy roste význam dohledu, analýzy dat a zvládání mimořádných situací z dálkového centra. Pro společnost je důležité, aby se přechod dělal postupně, s jasnými pravidly odpovědnosti a s otevřenou komunikací o rizicích i přínosech.

Jak se na autonomní lodě dívat kriticky

Pokud čtete zprávy o „lodích bez posádky“, ověřte si několik věcí. Jde o skutečně autonomní plavbu, nebo o zkušební provoz na krátké trase? Je loď dálkově ovládána člověkem, nebo se rozhoduje sama? Má certifikát a jaký? Kdo za ni odpovídá? Jaké jsou provozní limity? Marketing často nerozlišuje mezi automatizací (systém podporuje posádku), dálkovým ovládáním (člověk řídí z dálky) a autonomií (systém rozhoduje sám). IMO přitom výslovně uvádí, že pouhá pokročilá automatizace loď MASS nedělá. Kritický čtenář proto hledá konkrétní údaje o tom, co loď skutečně dělá a za jakých podmínek.

Praktický příklad (smyšlený)

Rejdařství plánuje zavést na krátké trase kontejnerovou loď, která část úkonů vykonává autonomně a část je ovládána z dálkového centra. Popíše režimy provozu, stanoví limity vlnění a viditelnosti, zajistí certifikaci dálkového centra a vyškolí operátory. Kapitán si ponechává celkovou odpovědnost. Zatím je plavba zkušební, protože závazná pravidla teprve vznikají. Příklad je smyšlený.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

MASS Code v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v dopravě a chytrých městech najdete také AI a logistika – optimalizace tras, sklady a drony.

Shrnutí

IMO přijala v květnu 2026 nezávazný MASS Code pro autonomní a dálkově ovládané lodě, účinný od 1. 7. 2026. Je cílově orientovaný, založený na posouzení rizik a zdůrazňuje lidský dohled: kapitán odpovídá i na dálku a dálková centra musí být certifikována. Závazný kód se plánuje přijmout do 1. 7. 2030 a v platnost uvést 1. 1. 2032. V současnosti zatím nejsou komerčně provozované mezinárodní autonomní nákladní lodě. Nejde o odborné ani právní poradenství.

Často kladené otázky k autonomním lodím a MASS Code