Odpovědnost za škodu od autonomních vozidel – řidič, výrobce, software, pojištění a data z flotil

S rostoucí automatizací se mění základní otázka: kdo je vinen, když auto, které se řídilo samo, způsobí nehodu? Tradiční právo pracuje s řidičem, který ovládá vozidlo a může zavinit škodu. U autonomních vozidel se střed odpovědnosti posouvá od řidiče k výrobci, vývojáři softwaru či poskytovateli digitální infrastruktury. Tento článek shrnuje, co k tomu říkali právníci na III. česko-slovenském sympoziu o výzvách umělé inteligence pro správní právo (Praha, 11. března 2026): civilní odpovědnost, pojištění, správní odpovědnost, řízení na dálku a data z flotil. Nejde o právní poradenství.

Zdroj: Klimentová, E.: *Zpráva z mezinárodní konference III. česko-slovenské sympozium o výzvách umělé inteligence pro správní právo*, Acta Universitatis Carolinae – Iuridica, 2026, č. 2, s. 219–224 (PDF, otevřený přístup CC BY 4.0). Jde o zprávu shrnující vystoupení; názory patří jednotlivým řečníkům, nikoli závazné právní úpravě. Související: Automatizovaná vozidla v Česku od 1. 1. 2026 a Zákon o automatizovaných vozidlech ve Spojeném království.

Aktualizováno: listopad 2026.

Civilní odpovědnost: kdo zavinil

Doc. Marianna Novotná a Zuzana Adamová z Trnavské univerzity podle zprávy analyzovaly civilněprávní odpovědnost za škodu způsobenou autonomními vozidly ve vztahu k řidiči, výrobci, vývojáři softwaru a provozovateli. Konstatovaly, že s rostoucím stupněm autonomie klesá možnost přičítat zavinění uživateli, protože chování autonomního systému je pro průměrného uživatele těžko předvídatelné a ovladatelné. U výrobce a vývojáře naopak předpokládaly vyšší míru předvídatelnosti rizik. Věnovaly se také objektivní odpovědnosti provozovatele dopravního prostředku a odpovědnosti za vadný výrobek, přičemž upozornily, že původní směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky není pro svět autonomních vozidel v digitální éře dostatečná, zejména kvůli vyloučení odpovědnosti za vývojová rizika.

Postup zjišťování odpovědnosti při nehodě autonomního vozidla – vlastní infografika

Pojištění: tři scénáře

JUDr. Maria Hořavová z Právnické fakulty UK podle zprávy analyzovala limity tradičního modelu povinného ručení v kontextu vyšších úrovní automatizace, kdy se odpovědnost postupně přesouvá od řidiče k výrobci, vývojáři softwaru či poskytovateli digitální infrastruktury. Představila tři scénáře budoucího vývoje:

1. Zachování povinného ručení s postupnou změnou v osobě pojistníka a pojištěného.
2. Zřízení speciálních fondů se státní garancí.
3. Úplná změna paradigmatu, kdy pojištění bude integrovanou součástí služby.

Předpovídala také změny na pojistném trhu: centralizaci, transformaci pojistných rizik, nové tarifní proměnné (spolehlivost systémů, oblast pohybu flotily) a nové příležitosti v pojištění kybernetických rizik. Inspiraci čerpala z britského Automated Vehicles Act, německých a francouzských experimentálních přístupů a americké legislativy na úrovni jednotlivých států. Viz také Zákon o automatizovaných vozidlech ve Spojeném království.

Správní odpovědnost: „digitální pachatel“?

Doc. Tibor Seman z Univerzity P. J. Šafárika v Košicích se podle zprávy zabýval tím, že autonomní vozidla oslabují klasický vztah mezi jednáním fyzické osoby a protiprávním následkem, který je základem správněprávní odpovědnosti. Položil otázku, zda může autonomní systém vystupovat jako nositel protiprávního jednání, a identifikoval okruh možných odpovědných subjektů: řidič, pasažér, provozovatel, výrobce a poskytovatel softwaru. Rozebral také problémy paralelního provozu autonomních a konvenčních vozidel, etická dilemata a rizika kybernetických útoků. Navrhl novelu slovenského zákona o silničním provozu s definicí autonomního vozidla, objektivní odpovědností provozovatele a novými skutkovými podstatami správních deliktů.

Řidič na dálku

Prof. Radomír Jakab z Univerzity P. J. Šafárika podle zprávy zkoumal právní postavení řidiče na dálku při provozu autonomních vozidel. Porovnal slovenskou a českou úpravu s německým nařízením StVFernLV účinným od 1. prosince 2025, které detailně upravuje podmínky dálkového řízení vozidel. Zatímco slovenská úprava vyžaduje fyzickou přítomnost řidiče ve vozidle, česká tuto podmínku nestanoví. Doporučil legislativní umožnění dálkového řízení a správy autonomních vozidel úrovně 4, vymezení osobních, odborných a zdravotních požadavků na řidiče na dálku a úpravu správněprávní odpovědnosti.

Data z flotil

JUDr. Ján Matejka z Ústavu státu a práva AV ČR se podle zprávy zabýval otázkou, zda data z flotil autonomních vozidel mohou být součástí veřejnoprávní infrastruktury. Na příkladech kauz společností Cruise v Kalifornii a Uber v Arizoně ukázal, že klíčovým problémem není jen řízení vozidla, ale správa dat: kdo je drží, kdo k nim má přístup a podle jakého právního režimu. Jeho tři teze:

• Flotilová data nejsou jednotnou právní kategorií: zahrnují osobní údaje, neosobní provozní data, smíšené soubory i chráněné informace.
• Data Act z veřejné moci nečiní automatického příjemce těchto dat; pracuje s mechanismem výjimečné potřeby, nikoli s obecným nárokem.
• Rozhodující je koordinace více režimů: GDPR, Data Act, Data Governance Act a sektorové regulace.

Podle závěru autora infrastrukturní význam flotilových dat roste, ale pozitivní právo z nich zatím nedělá trvale otevřený zdroj pro veřejnou moc; budoucí debata se povede o tom, jak úzce a kontrolovatelně mu zákon dovolí data získávat. Viz EU Data Act a data z připojených aut.

Etika a výrobci

JUDr. Gabriela Blahoudková z White & Case a Právnické fakulty UK podle zprávy představila právní aspekty z pohledu výrobců. S využitím statistik nehod poukázala na potenciál autonomních vozidel pro zvýšení bezpečnosti, rozebrala etická dilemata v kolizních situacích (projekt MIT Moral Machine) a porovnala návrhy řešení v ČR, Německu a na úrovni EU, přičemž zdůraznila obecný zákaz diskriminace a preferenci záchrany většího počtu lidí. Jde o oblast, kde jsou názory rozdílné a pravidla se teprve vyvíjejí.

Co z toho plyne pro řidiče, firmy a pojišťovny

Následující body jsou úvahy autora článku:

1. Zajistěte data o jízdě. Rozhodující bude, zda vozidlo řídil člověk, nebo systém; proto jsou důležité záznamy.
2. Počítejte s posunem k výrobcům. Čím vyšší stupeň autonomie, tím více odpovědnosti na straně výrobce a vývojáře.
3. Sledujte pojistné podmínky. Pojišťovny budou zřejmě zohledňovat spolehlivost systémů a oblast provozu.
4. Hlídejte údržbu a aktualizace. Zanedbání může změnit rozdělení odpovědnosti.
5. U flotil řešte data a kybernetickou bezpečnost. Jsou novými zdroji rizika i sporů.
6. Nespoléhejte na marketing. Rozhoduje právní status funkce a návod výrobce.

Kde najít další informace

Informace o pojištění motorových vozidel a o procesu při škodě nabízí Česká kancelář pojistitelů a Česká asociace pojišťoven. Dohled nad pojišťovnami v ČR vykonává Česká národní banka. Přehled pravidel EU pro AI popisuje Evropská komise, aktuální informace o autonomní mobilitě zveřejňuje Ministerstvo dopravy. Právní předpisy vždy ověřujte v aktuálním znění ve Sbírce zákonů.

Co dělat po nehodě vozidla s asistenčním či automatizovaným systémem

Praktické kroky jsou podobné jako u běžné nehody, ale s několika doplňky. Zajistěte bezpečnost a zavolejte policii a případně záchrannou službu. Poznamenejte si, jaký režim jízdy byl zapnutý a zda vozidlo hlásilo výzvu k převzetí řízení; pokud to systém zobrazuje, vyfotografujte displej. Neodstraňujte, nemažte ani neupravujte data vozidla a informujte pojišťovnu, že šlo o vozidlo s asistenčním nebo automatizovaným systémem. Výrobce může být požádán o poskytnutí záznamů; o jejich vydání rozhoduje zákon a smluvní podmínky. Při komunikaci s pojišťovnou a protistranou se držte faktů a neuvádějte právní závěry o tom, kdo je vinen. U nejasných případů je vhodné obrátit se na advokáta nebo na poradnu pro řešení pojistných událostí.

Praktický příklad (smyšlený)

Autonomní minibus při testovacím provozu zpomalí na přechodu pozdě a lehce zraní chodce. Pojišťovna vyžádá od provozovatele záznamy o režimu řízení a verzi software. Ukáže se, že systém byl aktualizován o týden dříve a výrobce o problému věděl. Poškozený uplatní nárok vůči provozovateli, který následně požaduje regres po výrobci. Příklad je smyšlený.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Odpovědnost v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v dopravě a chytrých městech najdete také AI v autech – autonomní řídící asistenty.

Shrnutí

S rostoucí automatizací klesá možnost přičítat zavinění uživateli a roste význam odpovědnosti výrobce, vývojáře a provozovatele. Starší pravidla o odpovědnosti za vadné výrobky nemusí stačit. Pojištění může přejít od povinného ručení ke státním fondům či pojištění jako součásti služby. Otevřené jsou otázky správní odpovědnosti, řidiče na dálku a dat z flotil. Pravidla se liší podle států a vyvíjejí se. Nejde o právní poradenství.

Často kladené otázky k odpovědnosti u autonomních vozidel