Algoritmické registry měst – příklad Amsterdamu: jak město ukazuje, kde používá algoritmy a AI

Když město používá algoritmy a umělou inteligenci, například při kontrole parkování, při třídění dokumentů či při odpovídání občanům, vzniká otázka: může se občan dozvědět, co se děje? Několik evropských měst a států na to odpovídá veřejnými registry algoritmů. Příkladem je Amsterdam a nizozemský státní registr, kam město zapisuje své algoritmy. Tento článek ukazuje, co takový registr obsahuje, k čemu slouží a čemu se můžeme z příkladu naučit. Jde o popis na základě veřejně dostupné stránky registru; nejde o právní poradenství.

Zdroj: Het Algoritmeregister – záznamy Gemeente Amsterdam (algoritmes.overheid.nl) (stav k 14. 11. 2026; počty a obsah záznamů se průběžně mění). Stránka je v nizozemštině a údaje o jednotlivých záznamech zde shrnujeme volně. Související: Chytrá města: senzory, IoT a soukromí a Kamery a rozpoznávání obličeje ve městech.

Aktualizováno: listopad 2026.

Co je algoritmický registr

Algoritmický registr je veřejný seznam algoritmů a systémů AI, které používá orgán veřejné správy. Každý záznam popisuje, k čemu algoritmus slouží, jaká data využívá, jaká rizika přináší a jak je zajištěn lidský dohled. Cílem je transparentnost: občané, novináři a odborníci mají vidět, kde a jak rozhodují stroje. Na stránce nizozemského registru je u Gemeente Amsterdam uvedeno přibližně 72 záznamů (počet vychází z výpisu na stránce, která nemá celkový souhrn, takže jde o orientační údaj).

Postup čtení záznamu o algoritmu v registru – vlastní infografika

Co záznam obsahuje

Podle stránky amsterdamského výpisu je u každého algoritmu uveden:

• název a organizace, která ho zveřejňuje,
• stručný popis s odkazem na úplný záznam,
• datum poslední úpravy a standard publikace (například „Publicatiestandaard 1.0“),
• kategorie publikace: například „Impactvolle algoritmes“ (algoritmy s významným dopadem) a „Overige algoritmes“ (ostatní),
• posouzení dopadů, která byla provedena, například DPIA (posouzení vlivu na ochranu osobních údajů), Privacy Quickscan, IAMA (posouzení dopadu algoritmů na lidská práva) či De Ethische Bijsluiter (etická příbalová informace),
• stav: „In gebruik“ (v provozu), „In ontwikkeling“ (ve vývoji) či „Buiten gebruik“ (vyřazen).

Pro čtenáře je důležité hlavně rozdělení na algoritmy s významným dopadem a ostatní: první kategorie označuje systémy, jež mohou výrazně ovlivnit život lidí, a vyžaduje větší pozornost.

Příklady z Amsterdamu

Stránka uvádí řadu záznamů, mimo jiné (popis je shrnutím autora článku):

• Software pro anonymizaci: vyhledává a skrývá osobní údaje v dokumentech a e-mailech pro vyřizování žádostí o informace.
• Lokalizace lamp veřejného osvětlení: aktualizuje evidenci lamp pro údržbu osvětlení.
• Fiskální vymáhání – parkovací kontrola: podporuje vymáhání pravidel parkování.
• ChatAmsterdam: generativní asistent AI pro zaměstnance města.
• Glasgowská stupnice kómatu: podpora lékařského posouzení klienta v souvislosti s pobytem na policejní cele.

Příklady ukazují šíři využití: od relativně nevinných činností (údržba osvětlení) po oblasti, kde jde o práva lidí (vymáhání, zdraví). Právě proto je užitečné vidět každý systém zvlášť, s jeho vlastním posouzením rizik a stavem.

Proč jsou registry užitečné

Následující body jsou úvahy autora článku:

1. Občan se může zeptat. Pokud ví, že algoritmus existuje, může požádat o vysvětlení či napadnout rozhodnutí.
2. Město musí věc promyslet. Povinnost popsat účel, rizika a dohled vede k lepšímu návrhu.
3. Odborníci a novináři mohou kontrolovat. Veřejné údaje umožňují nezávislou analýzu.
4. Podporuje důvěru. Transparentnost snižuje obavy z „černých skříněk“.
5. Pomáhá při zadávání a řízení rizik. Úředníci vidí, co používají jiné organizace.

Souvislost s chytrými městy a kamerami

Chytrá města sbírají velké množství dat ze senzorů a kamer a využívají je pro dopravu, odpad, osvětlení či bezpečnost. Algoritmický registr je způsob, jak veřejnosti ukázat, jaké algoritmy s těmito daty pracují. Pokud město používá například kamery pro vymáhání parkování či sledování provozu, měl by být v registru uveden účel, právní základ a posouzení dopadu na soukromí. Pro rizikové oblasti, jako je rozpoznávání obličeje ve veřejném prostoru, platí navíc přísná pravidla evropského nařízení o AI; viz Kamery a rozpoznávání obličeje ve městech.

Omezení registrů

• Registr není kontrola. Že je algoritmus uveden, neznamená, že je v pořádku; jen že je veřejně popsán.
• Kvalita záznamů se liší. Stránka ukazuje různé stavy a posouzení; úplnost závisí na organizaci.
• Technické detaily nemusí být zveřejněny. Obchodní tajemství či bezpečnost mohou omezit rozsah.
• Registr neřeší individuální rozhodnutí. Občan nemusí zjistit, jak algoritmus posoudil právě jeho případ.
• Povinnost se liší. Podle použité stránky není z výpisu patrné, zda je registrace povinná; odkaz „Registreer je algoritme“ ukazuje, že organizace se mohou zaregistrovat.

Co z toho plyne pro města

1. Zmapujte, kde se algoritmy používají, včetně těch, které používají zaměstnanci (například generativní asistenti).
2. Rozdělte je podle dopadu a u významných provádějte posouzení rizik a dopadu na práva.
3. Zveřejňujte srozumitelně: účel, data, lidský dohled, kontakt, stav.
4. Aktualizujte. Zastaralý registr je horší než žádný.
5. Zapojte veřejnost. Dotazy občanů jsou cenný zdroj poučení.
6. Pravidla pro zaměstnance: co smí do asistentů AI vkládat a jak se výsledky kontrolují.

Co z toho plyne pro občany

• Podívejte se, zda váš region registr má a co v něm je.
• Ptejte se. Pokud se vás algoritmus týká, můžete žádat vysvětlení.
• Sledujte rizikové oblasti: vymáhání, sociální dávky, zdraví, bezpečnost.
• Nespoléhejte jen na registr, ale využijte i další informace (úřední desky, ÚOOÚ, média).

Kde najít další informace

Stránku s přehledem algoritmů Amsterdamu najdete v nizozemském registru algoritmů. Pro ochranu osobních údajů v českém prostředí slouží Úřad pro ochranu osobních údajů, pro obecný přehled evropských pravidel pro AI Evropská komise a pro řízení rizik AI NIST AI Risk Management Framework. Informace o chytrých řešeních v českých městech zveřejňují jednotlivé samosprávy, například Praha. Zda některé město v ČR veřejný algoritmický registr vede, ověřte přímo na jeho webu.

Proč jsou posouzení dopadu důležitá

Stránka registru uvádí u algoritmů několik druhů posouzení: posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA), rychlé posouzení soukromí, posouzení dopadu algoritmů na lidská práva (IAMA) a etickou příbalovou informaci. Smysl těchto nástrojů je podobný: přinutit organizaci, aby se před nasazením zeptala, komu a jak může systém uškodit. DPIA se zaměřuje na zpracování osobních údajů, IAMA rozšiřuje pohled na lidská práva a etická příbalová informace pomáhá týmu promyslet etické otázky. Pro občana je užitečné vědět, že takové posouzení proběhlo, a pro organizaci je dobrým návykem, protože odhalí problémy ještě před nasazením a ušetří náklady na pozdější opravy.

Jak se zeptat, když algoritmus ovlivní vaše rozhodnutí

Pokud vám úřad doručí rozhodnutí a máte podezření, že na něm měl podíl algoritmus, můžete se obrátit na úřad s několika otázkami: Používal se při rozhodnutí automatizovaný systém? Pokud ano, k čemu přesně sloužil? Zda rozhodl člověk a jak mohu rozhodnutí napadnout? Jaká data o mně byla použita? Odpovědi mohou být užitečné i pro případné odvolání. V České republice se můžete o pomoc obrátit také na právníka či na Úřad pro ochranu osobních údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů.

Praktický příklad (smyšlený)

Obyvatel města si všimne, že mu přišla pokuta za parkování zjištěná kamerou na voze. V registru algoritmů města najde záznam o systému pro kontrolu parkování: účel, kategorii dopadu, posouzení ochrany údajů a kontakt. Zeptá se na postup přezkumu a zjistí, že pokutu vždy před odesláním kontroluje úředník. Příklad je smyšlený.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Algoritmický registr v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v dopravě a chytrých městech najdete také AI v energetice měst a odpadu.

Shrnutí

Algoritmický registr je veřejný seznam algoritmů a AI používaných veřejnou správou. Nizozemský registr uvádí u Amsterdamu přibližně 72 záznamů s popisem, kategorií dopadu, posouzeními rizik (DPIA, IAMA a další) a stavem. Pomáhá občanům zjistit, kde rozhodují stroje, ale zápis nezaručuje bezchybnost. Města by měla zmapovat algoritmy, rozdělit je podle dopadu, srozumitelně je zveřejňovat a aktualizovat. Nejde o právní poradenství.

Často kladené otázky k algoritmickým registrům