Kodex EU o označování AI obsahu – čl. 50 od 2. 8. 2026, deepfaky a strojově čitelné značení

Obrázek, který vypadá jako fotografie, hlas, který zní jako známá osobnost, nebo text, který působí jako novinářský článek: všechno to dnes může vytvořit AI. Jak poznat, co je skutečné? Evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act) v článku 50 stanoví povinnosti transparentnosti, které se podle Evropské komise použijí od 2. srpna 2026. Aby je poskytovatelé a uživatelé snáze plnili, připravila Komise s odborníky dobrovolný kodex o transparentnosti obsahu vytvořeného AI. Tento článek shrnuje kdo má co dělat, jak kodex vznikal a co z toho plyne pro běžné uživatele. Nejde o právní poradenství.

Zdroj: Evropská komise – Code of Practice on Transparency of AI-generated Content a Regulatory framework for AI (stav k 14. 11. 2026). Nařízení i kodex se vyvíjejí; ověřte aktuální znění. Související: C2PA Content Credentials a SynthID – vodoznak a ověření AI obsahu.

Aktualizováno: listopad 2026.

Kdy a co

Podle Komise se povinnosti článku 50 uplatňují od 2. srpna 2026. Obecně platí zásada z přehledu Komise: lidé mají být informováni, když komunikují se strojem, například s chatbotem. Kodex, o kterém je tento článek, se věnuje zejména označování obsahu vytvořeného nebo upraveného AI. Povinnosti jsou rozděleny mezi dvě skupiny.

Postup označování obsahu vytvořeného AI podle čl. 50 – vlastní infografika

Povinnosti poskytovatelů

Poskytovatelé generativních systémů AI musí zajistit, aby byly výstupy (zvuk, obraz, video i text) označeny ve strojově čitelném formátu a odhalitelné jako uměle vytvořené či upravené. Technická řešení mají být podle Komise účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné. Příklady takových technologií jsou vodoznaky a metadata o původu obsahu; viz SynthID a C2PA (příklady jsou doplněním autora, kodex je může řešit jinak).

Povinnosti uživatelů (deployers)

Uživatelé systémů AI, kteří obsah zveřejňují, musí podle Komise:

• oznámit deepfaky, tedy obraz, zvuk či video, které by falešně vypadaly autenticky,
• označit text vytvořený nebo upravený AI, pokud je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.

Zajímavá je výjimka: text, který prošel lidskou kontrolou pod redakční odpovědností, je z označování vyloučen. Pokud tedy redakce AI použije a text zodpovědně zkontroluje a převezme za něj odpovědnost, označení povinné není. Pro běžné uživatele sociálních sítí to znamená, že pravidla míří především na ty, kdo obsah publikují profesionálně či k informování veřejnosti.

Kodex: dobrovolný, ale uznaný

Kodex je podle Komise dobrovolný, ale požadavky článku 50 jsou právní povinnosti. Komise a Evropský výbor pro AI (AI Board) potvrdily, že kodex je vhodným nástrojem k prokázání souladu. Pro firmy to znamená, že podpis kodexu je praktickou cestou, jak ukázat, že povinnosti plní, ale nikoli povinností samotnou. Podle stránky Komise podepsalo kodex do konce července 2026 přibližně 190 organizací.

Jak kodex vznikal

Komise uvádí časovou osu:

• první návrh 17. prosince 2025,
• druhý návrh 3. března 2026,
• třetí kolo jednání pracovních skupin 16.–27. března 2026,
• návrh pokynů s veřejnou konzultací 8. května 2026,
• zveřejnění konečné verze kodexu na závěrečném plenárním zasedání 10. června 2026.

Takový postup, kdy se návrhy zveřejňují a komentují, má zajistit, aby pravidla byla proveditelná a srozumitelná jak pro poskytovatele, tak pro uživatele.

Co z toho plyne pro běžné lidi

Následující body jsou úvahy autora článku:

1. Označení pomůže, ale nic nezaručí. Strojově čitelná značka se dá odstranit či obejít a nehotové obsahy mohou být nepoznané.
2. Neoznačený obsah neznamená pravý obsah. Pravidla se týkají poskytovatelů, kteří je dodržují; podvodníci je dodržovat nebudou.
3. Hledejte původ. U důležitých zpráv a obrazů ověřujte zdroj, datum a souvislosti.
4. Pozor na deepfaky. Pokud něco vypadá neuvěřitelně, ověřte to jinde.
5. Sami označujte. Pokud publikujete obsah vytvořený AI, uveďte to, ať už to zákon vyžaduje, nebo ne.
6. Sledujte nástroje platforem. Označení AI obsahu se začínají objevovat v prohlížečích i sítích.

Co z toho plyne pro firmy a redakce

• Poskytovatelé AI nástrojů: zavést strojově čitelné značení a připravit podporu v produktech.
• Uživatelé: vyhodnotit, kdy se jedná o deepfake nebo o text pro veřejnost, a zavést interní pravidla označování.
• Redakce: nastavit redakční odpovědnost a proces lidské kontroly.
• Marketing a komunikace: držet se poctivosti vůči publiku a sledovat vývoj pokynů.

Kde najít další informace

Stránku Komise o kodexu najdete na webu Code of Practice on Transparency of AI-generated Content a obecný přehled nařízení na stránce Regulatory framework for AI. Technické standardy původu obsahu popisuje C2PA. Ověřování zdrojů a boj proti dezinformacím podporují české projekty a média; viz také Dezinformace a AI propaganda. Termíny a znění se mohou měnit.

Jak si ověřit podezřelý obrázek nebo video

Praktický postup je jednoduchý. Nejprve se zeptejte, kdo obsah zveřejnil a zda je zdroj důvěryhodný. Dále zkuste najít stejný obsah u jiných médií či v oficiálních kanálech. U obrázku použijte zpětné vyhledávání obrázků a zkontrolujte, zda se neobjevil dříve v jiném kontextu. U videa hledejte nesrovnalosti: nepřirozené pohyby, rozmazané detaily, zvuk, který nesedí k obrazu. Pokud nástroj nabízí informace o původu obsahu, využijte je, ale pamatujte, že chybějící označení nic nedokazuje. A zejména: čím více obsah vyvolává silné emoce či naléhá na rychlé jednání, tím opatrnější je třeba být.

Proč je označení jen jedním z mnoha kroků

Povinné označování řeší část problému: pomáhá odlišit obsah vytvořený poctivými poskytovateli a podporuje odpovědnost těch, kdo jej zveřejňují. Nechrání však před zneužitím nástrojů, které se pravidly neřídí, ani před tím, že se označení z obsahu odstraní. Proto se vyplatí doplnit je dalšími opatřeními: vzděláváním (mediální gramotnost), ověřováním zdrojů, technickými standardy původu a rychlým odstraňováním škodlivého obsahu platformami. Pro jednotlivce je nejdůležitější návyk: nebrat nic jen proto, že to vypadá věrohodně.

Co sledovat v dalších měsících

Pravidla pro označování AI obsahu se budou v praxi teprve rozvíjet. Sledujte pokyny Evropské komise, aktualizace kodexu a také to, jak označování implementují velké platformy a poskytovatelé nástrojů. Pokud publikujete obsah vytvořený s pomocí AI, projděte vlastní postupy a ujasněte si, u kterých typů obsahu bude označení povinné nebo vhodné. Vyzkoušejte, jak se označení zobrazuje u čtenářů, a nastavte jednoduché interní pravidlo, kdo za označování odpovídá. Včasná příprava je levnější než pozdější úpravy.

Praktický příklad (smyšlený)

Regionální zpravodajský web použije AI k přípravě konceptu textu o počasí. Editor jej zkontroluje, upraví a převezme za něj redakční odpovědnost, takže označení povinné není; web přesto v zápatí uvádí, že používá AI jako pomůcku. Jiný web zveřejní realisticky vyhlížející video, které vytvořila AI; podle pravidel musí označit, že jde o deepfake. Příklad je smyšlený.

Kontrolní seznam – vlastní infografika

Čl. 50 v kostce

Základní údaje – vlastní infografika

Výhody a nevýhody

Souhrn – vlastní infografika

Související články

V kategorii AI v každodenním životě najdete také AI pro psaní zpráv a komunikaci.

Shrnutí

Podle Evropské komise se od 2. 8. 2026 uplatňují povinnosti čl. 50 nařízení o AI: poskytovatelé generativní AI mají strojově čitelně označovat výstupy a uživatelé mají označit deepfaky a AI texty zveřejněné pro veřejnost (s výjimkou textů s lidskou redakční kontrolou). Kodex je dobrovolný, ale Komise a Evropský výbor pro AI jej potvrdily jako nástroj souladu; finální verze byla plánována na 10. 6. 2026 a podepsalo jej kolem 190 organizací. Označení pomáhá, ale není zárukou. Nejde o právní poradenství.

Často kladené otázky k označování AI obsahu