Základy a principy AI
Umělá inteligence není jeden konkrétní program, ale celá oblast technologií, které se snaží napodobit lidské myšlení a schopnosti – rozpoznávání řeči a obrazu, generování textu, rozhodování na základě velkého množství dat. Moderní jazykové modely jako ty, na kterých běží ChatGPT nebo Claude, se v jádru „učí" předpovídat další slovo v textu na základě gigantického množství textů, se kterými byly trénovány – a z tohoto na první pohled jednoduchého principu vzniká schopnost psát souvislé odpovědi, programovat nebo odpovídat na složité otázky.
Právě z tohoto principu plyne i jedna z nejznámějších slabin AI – tzv. halucinace, kdy model s naprostou jistotou vygeneruje informaci, která zní věrohodně, ale je fakticky nesprávná nebo zcela vymyšlená. Model totiž nepracuje s „pravdou" v lidském slova smyslu, ale s pravděpodobností, že daná slova na sebe v daném kontextu navazují. Čím lépe tomuto principu rozumíte, tím snáz poznáte, kdy je vhodné AI věřit a kdy je nutné si odpověď ověřit.
V této podkategorii vysvětlujeme, co je to umělá inteligence, jak funguje, proč občas halucinuje a vymýšlí si nepravdivé informace, a co pro běžné uživatele znamená evropská regulace AI (EU AI Act), která nastavuje pravidla pro vývoj a používání AI systémů v Evropské unii.
