Budoucnost AI a dopad na zaměstnání – které profese jsou nejvíc ohrožené

Kalkulátor: Jak ohrožená je moje profese automatizací?

Otázka, zda AI "vezme lidem práci", patří k nejčastěji diskutovaným tématům posledních let. Odpověď je složitější než jednoduché "ano" nebo "ne" – dostupné studie z let 2025–2026 ukazují, že dopad je nerovnoměrný, zasahuje některé profese mnohem víc než jiné, a projevuje se jinak, než si řada lidí představovala.

Co ukazují aktuální studie (2025–2026)

Administrativa je nejvíc ohrožená z hlediska počtu pozic

Podle studie zmíněné serverem Forbes.cz je největší riziko u administrativních profesí, kde v Česku pracuje zhruba 6,1 milionu lidí, převážně žen. Autoři studie ale zdůrazňují důležitou výhradu: podobné odhady dopadů nových technologií se v minulosti často nenaplnily v plném rozsahu a jde spíš o jeden z možných scénářů než o přesnou předpověď.

Anthropic: programátoři a finanční analytici v nejvyšší expozici

Studie společnosti Anthropic (tvůrce modelu Claude) identifikovala jako nejvíc exponované profese programátory, finanční analytiky a pracovníky zákaznické podpory – tedy obory, kde se velká část práce dá popsat jako zpracování a generování textu nebo kódu. Zajímavé je zjištění, že zatím není vidět systémový nárůst nezaměstnanosti přímo v těchto oborech, ale pravděpodobnost, že uchazeč o práci v těchto profesích najde nové zaměstnání, klesla oproti roku 2022 o 14 %.

Microsoft Research: překladatelé a copywriteři, odolnější jsou profese s lidským kontaktem

Analýza Microsoft Research ukazuje, že s AI se nejvíc překrývají profese překladatelů, tlumočníků, spisovatelů, novinářů a korektorů – práce, která je z velké části jazyková a textová. Naopak nejodolnější vůči automatizaci jsou fyzické profese zahrnující přímý kontakt s lidmi, například ošetřovatelé nebo masérky/maséři, kde AI nemůže nahradit fyzickou přítomnost a empatii.

Stanford: nejvíc postiženi jsou absolventi

Studie citovaná serverem Ars Technica (přes Compednet.com) zjistila, že zaměstnanost mladých lidí v oborech nejvíc ovlivněných AI klesla o 19 % ve srovnání s méně exponovanými profesemi. Firmy podle této studie začínají čím dál víc spoléhat na AI nástroje u juniorních, nováčkovských pozic – typicky u úkolů, které dřív dostávali čerství absolventi k zapracování (základní analýzy, první koncepty textů, jednoduché programování).

Hlavní vzorec: nejde o propouštění, ale o útlum náboru

Napříč studiemi se opakuje jeden důležitý vzorec – zatím nejde primárně o masové propouštění existujících zaměstnanců, ale spíš o to, že firmy přijímají méně nových, zejména juniorních lidí, protože část jejich práce dokáže zastat AI nástroj v kombinaci se zkušenějším kolegou. To je dlouhodobě problematické zejména pro čerstvé absolventy škol, kteří tradičně začínali kariéru právě na těchto juniorních pozicích.

Které dovednosti zůstávají (zatím) nejodolnější

• Fyzická práce s lidmi – zdravotnictví, péče o seniory, osobní služby, kde je potřeba fyzická přítomnost, empatie a důvěra.

• Komplexní rozhodování s vysokou odpovědností – kde chyba AI (halucinace, chybný úsudek) má velké důsledky a je potřeba lidský dohled a odpovědnost.

• Řemeslné a manuální profese vyžadující fyzickou manipulaci v nestrukturovaném prostředí (instalatér, elektrikář, opravář) – robotika v tomto zatím AI jazykové modely nedobíhá.

• Budování vztahů a vyjednávání – obchod, vedení lidí, vyjednávání se zachováním důvěry a kontextu, který AI nemá.

Jak se na změnu připravit

• Naučte se AI nástroje aktivně používat, ne je ignorovat – lidé, kteří umí efektivně promptovat a kombinovat AI s vlastním úsudkem, jsou v naprosté většině oborů produktivnější a hůř nahraditelní než ti, kdo AI odmítají.

• Rozvíjejte dovednosti, které AI těžko kopíruje – kritické myšlení, komplexní rozhodování se zvážením více faktorů, vedení lidí, budování vztahů a důvěry.

• Pokud jste na začátku kariéry, hledejte pozice a obory s přímým lidským kontaktem nebo fyzickou komponentou, kde je AI dopad prokazatelně nižší, nebo se snažte v exponovaných oborech rychle posunout k seniorní, rozhodovací roli.

• Sledujte, jak se vyvíjí poptávka ve vašem oboru, a buďte ochotní se celoživotně rekvalifikovat – tempo změn je výrazně rychlejší než u předchozích technologických vln.

Historická zkušenost: strach z automatizace není nový

Obavy, že nová technologie "vezme lidem práci", nejsou specifické jen pro AI. Ekonom John Maynard Keynes už v roce 1930 ve své esejí razil pojem "technologická nezaměstnanost" a varoval, že tempo automatizace převálcuje tempo, jakým se lidé dokážou rekvalifikovat na nová povolání. Podobné obavy se opakovaly při příchodu průmyslových tkalcovských strojů (hnutí ludditů v 19. století), bankovních bankomatů, osobních počítačů i internetu.

Zajímavým protipříkladem je právě bankomat: když byl v 70. letech 20. století zaveden, panovaly obavy, že zcela nahradí bankovní přepážkové pracovníky. Ve skutečnosti se počet bankovních úředníků v následujících desetiletích dál zvyšoval – bankomaty snížily náklady na provoz poboček, což bankám umožnilo otevřít víc poboček a nabízet víc osobních, komplexnějších služeb, pro které zůstal potřeba člověk. Tento jev ekonomové označují jako "productivity effect" (produktivitní efekt) – automatizace jedné úzké činnosti může paradoxně zvýšit celkovou poptávku po dané profesi, pokud zlevní a zrychlí poskytování služby jako celku. Zda se podobný vzorec zopakuje i u AI, je otevřená otázka, na kterou současné studie (viz výše) odpovídají různě podle konkrétního oboru.

Co odhaduje Světové ekonomické fórum

Světové ekonomické fórum (WEF) ve svém pravidelném reportu "Future of Jobs" patří k nejcitovanějším zdrojům v debatě o dopadu technologií na zaměstnanost. Reporty WEF z posledních let opakovaně ukazují podobný vzorec: technologie (včetně AI) podle jejich odhadů do konce dekády jedněch pozic zruší desítky milionů, ale zároveň vytvoří ještě víc pozic nových, souvisejících s vývojem, dohledem a využíváním samotné AI – čistý výsledek v těchto odhadech typicky vychází jako mírně kladný růst počtu pracovních míst celkem, byť s výraznou nerovnoměrností mezi obory a regiony a s rizikem, že lidé v zanikajících profesích nenajdou snadno uplatnění v nově vznikajících. Přesná čísla se report od reportu liší a je třeba brát je jako odhad založený na průzkumu mezi zaměstnavateli, ne jako jistou predikci.

Diskuze o univerzálním základním příjmu

Jako jedna z možných společenských reakcí na rozsáhlou automatizaci se v debatě čím dál častěji objevuje koncept univerzálního základního příjmu (UBI) – pravidelná, nepodmíněná platba od státu všem občanům bez ohledu na to, zda pracují. Zastánci (mezi nimi i někteří lídři AI firem, například Sam Altman z OpenAI, který financoval rozsáhlý pilotní program UBI v USA) argumentují, že pokud AI skutečně výrazně sníží potřebu lidské práce, společnost potřebuje nový mechanismus přerozdělení prosperity. Odpůrci namítají vysoké náklady, riziko inflace a to, že práce má pro lidi i jiný než čistě ekonomický význam (smysl, identitu, sociální kontakt). Žádná země k roku 2026 UBI jako celostátní trvalý systém nezavedla, existují jen omezené pilotní programy.

Jak reagují vlády a vzdělávací instituce

Vedle debaty o UBI se objevují i konkrétnější, méně radikální kroky - rozšiřování programů rekvalifikace a celoživotního vzdělávání financovaných státem nebo EU, úpravy školních osnov směrem k digitální a AI gramotnosti, a v některých zemích i daňové diskuse o tom, zda by firmy nahrazující lidskou práci automatizací měly platit vyšší odvody na financování sociálního systému (tzv. "daň z robotů", koncept zatím nikde reálně zavedený v praxi). V Česku i na úrovni EU jde především o postupné rozšiřování rekvalifikačních kurzů přes úřady práce a investice do digitálního vzdělávání, ne o systémové změny v rozsahu UBI.

Nejčastější dotazy o AI a dopadu na zaměstnání (FAQ)

Které profese jsou nejvíc ohrožené umělou inteligencí?

Podle dostupných studií jde především o administrativní pozice, programování, finanční analýzy, zákaznickou podporu, překlady a copywriting – tedy obory postavené primárně na zpracování textu a strukturovaných dat.

Přijde opravdu hodně lidí o práci kvůli AI?

Zatím se neprojevuje masové plošné propouštění, hlavní dopad je vidět spíš v tom, že firmy přijímají méně nových juniorních zaměstnanců, protože část jejich práce zastane AI v kombinaci se zkušenějším kolegou.

Které profese jsou vůči AI nejodolnější?

Nejodolnější jsou profese zahrnující fyzickou přítomnost a přímý kontakt s lidmi (zdravotnictví, péče o seniory), komplexní rozhodování s vysokou odpovědností a manuální řemeslné obory.

Mám se bát o práci jako programátor nebo copywriter?

Riziko je u těchto oborů reálné a zdokumentované ve více studiích, ale nejde o jistotu zániku profese – spíš o posun role směrem k využívání AI jako nástroje, kontrole výstupů a práci na komplexnějších úlohách, které AI samo nezvládne.

Jak se mám jako absolvent školy na trh práce ovlivněný AI připravit?

Naučte se AI nástroje aktivně a efektivně používat, zaměřte se na rozvoj dovedností, které AI těžko kopíruje (kritické myšlení, vedení lidí, komplexní rozhodování), a zvažte obory s přímým lidským nebo fyzickým kontaktem, kde je dopad AI prokazatelně nižší.

Je strach z AI a nezaměstnanosti něco nového?

Ne, podobné obavy se opakovaly u tkalcovských strojů, bankomatů i internetu. Ekonom Keynes razil pojem "technologická nezaměstnanost" už v roce 1930.

Co je univerzální základní příjem a souvisí s AI?

Jde o nepodmíněnou pravidelnou platbu od státu všem občanům, diskutovanou jako možná reakce na rozsáhlou automatizaci práce - k roku 2026 ji žádná země trvale nezavedla, existují jen omezené pilotní programy.